Kbelská desítka

Sobota 2. března byla ve znamení prvního závodu letošní sezóny a testu trénovanosti, který se konal v Praze Kbelích a jednalo se o silniční deseti kilometrovou trať.

Měl jsem to i s odvozem na místo, což bylo parádní a Honzovi za to patří můj velký dík! Po dlouhé době se také ukázalo Slunce, tak jsem měl postaráno o doping. Ráno byla docela velká zima, tak jsem dost špekuloval nad tím, jak se na závod obléknout. A musím říct, že jsem byl oblečený moc. Měl jsem si vzít ty tříčtvrtáky, ale hlavně to chtělo asi vyměnit mikinu za něco jiného. Bylo teplo a tak to ze mně pořádně teklo. A po doběhnutí jsem musel trochu pospíchat se převléct, abych nenastyd.

Před závodem jsem se pěkně rozběhal, dal si pár rovinek a trochu té běžecké abecedy na rozhýbání. Nakonec jsem se nestihnul ani protáhnout, což naštěstí nevadilo.

Na startu jsem se zařadil tak do půlky pole - obrana proti přepálenému startu. A vyplatilo se! Stál jsem sice vedle vodiče na 45 min, ale ten pak v tom humbuku zmizel a já jsem až tak po cca 1 km předbíhal vodiče na 50 min, což mi dost překvapilo. Možná jsem měl až příliš zadržený start, i když tempo 4:24 prvního km to nenasvědčuje. Spíš ostatní to napálili. Rozbíhalo se mi hodně dobře a takový první tři kilometry jsem se snažil hlídat. Běželo se mírně do kopce, tak jsem to nechtěl přehat.

Pak přišel mírnej kopeček, který mi zpomalil o cca 10 vteřin na km, ale držel jsem se slušně. Určitě do první půlky jsem se dral pomalu, postupně a trpělivě pořadím vpřed. Pak mi tempo pomalu postupně klesalo a objevovali se běžci, kteří mě sice docela rychle předběhli, ale pak zůstali docela stabilně cca 30 m předemnou.

Kolem šestého kilometru jsem pocítil první úbytek sil (asi jak se rozprostřely pohledy na trať předemnou), ale docela brzo jsem se oklepal a dokonce jsem pocítil příval energie a malinko jsem zrychlil. Jenže línej mozek to nevzdával a se svojí tajnou zbraní únavou zaútočili mezi osmým a devátým kilometrem. To už bych možná drobnou krizí nazval. Chtělo se mi zpomalit, ale moc dobře jsem věděl, že mám parádně rozběhnuto na hodně dobrej čas, tak jsem to nechtěl vzdávat a snažil jsem se hecovat a motivovat se. Když jsem viděl devátý kilometrovník, tak jsem věděl, že cíl už je za pár a postupně jsem přidával a začal jsem lehce předbíhat. Ten poslední kilometr se mi hodně líbil. Mám radost z toho jak jsem se dokázal ještě vybičovat.

Od startovního výstřelu mi trvalo 45:46 minut, než jsem doběhnul do cíle. Reálný čas - a ten je důležitý - je 45:21. Což je osobák!!! Znamená zlepšení o celých 9 minut od záříjových Běchovic. Před 14 dny jsem měl při delším běhu desítku za 51, ale to se nepočítá. Prvních 5 km jsem měl dle výsledků za 22:50, druhou pětku za 22:56, takže pěkně vyrovnané. Celkově jsem obsadil 389. místo z 992 běžců a 230. místo v mé kategorii.

Tak za týden Pečky!