tisícovka před maratonem - 18. týden

Tréninkový týden č. 18 (29. 4. - 5. 5. 2013)

Po nedělní běžecké mega dávce jsem byl v pondělí jen velmi volný výklus. Snaha byla o&nbps;co nejnižší tepovku, což mi docela příjemně překvapilo, že šlo dobře. Průměrná tepová frekvence 140. Pohoda. Nic nebolelo. Celou dobu padaly nějaký kapky, pak to chvíli vypadalo, že jako se pořádně rozprší, ale zůstalo to jen u kapek.

V úterý jsem se k běhu dostal až večer. Nejlepší běžecký počasí! Zataženo, 16° C, mírný vítr. Naprosto ideální počasí. Docela jsem si to užíval. Běžel jsem zase volněji, ale ne tak pomalu jako v pondělí. I tepovka byla o něco vyšší i tempo tomu odpovídalo. Potkal jsem jednu "asi moderní" májku a nevěřícně kroutil hlavou. Velký vojenský stan, diesel generátor, k tanci a poslechu hrálo techno. Účastníkům se víc kouřilo od huby (byla cítit travička) než z ohně. No a jejich májka škoda slov..

Skončil duben, ve kterém jsem zaznamenal 287 kilometrů. To už je hodně pěkný, ale na solidní maratonskou přípravu asi myslím pořád ještě málo. Ale na mě to je slušnej výkon.

Na středu jsem se domluvil s kamarády nejen z plzeňské hvězdárny na výlet s názvem: Ve středu na střed Evropy. Vydali jsme se z Plzně vlakem směrem na Cheb. Z Dolního Žandova jsme došli na kopec Dyleň (940 m.n.m.) a odtud pokračovali kousek po státní hranici ke středu Evropy nacházející se již u německých sousedů. Po občerstvení a hromadném fotu jsme se vydali kousek zpět a do obce Vysoká ke zřícenině kostela a přes Starou Vodu na vlak do Lázních Kynžvart. Pěkný celodenní výlet a 18 kilometrů. Škoda že počasí nebylo ideální.

Zavřená rozhledna na Dyleni 

Průsek bývalé hraniční hlásky 

Střed Evropy

Ruina kostela ve Vysoké

Uvnitř kostela

Čtvrtek byl již zcela volný a odpočinkový a byl jsem na skvělé masáži pro dokonalou regeneraci.

V pátek jsem byl zase na školním ovále v Plzni. Rozběhání, rozcvičení, protažení, 3 x 100 m rovinky sub max. Pak kontrolní stovka na 90 procent. No a potom už to nejlepší: 5 x 300 m na 90 procent v kuse s minutovým meziklusem ve dvou opakováních. Jako dřina docela. Byl jsem zpocenej i za ušima a to nebyl nějaký hic, spíš naopak. Pak výklus a pokec s trenérem.

Sobota byla ve znamení účasti na RunTour v Plzni. Příjemná (skoro) desítka a bral jsem jí spíš tréninkově.

Na závěr týdne jsem si chtěl dát něco trochu delšího, ale zase né moc dlouhého. Rozhodl jsem se pro oblíbenou trasu kolem Berounky. První 5 kilometrů této trasy jsem proběhl letos prvně suchou nohou, neb zde bývá voda tekoucí z polí a podmáčená louka. Dnes ani jedno z toho. Zato pak na singlu u Berounky bylo bláta přehršel. Tak jsem měl ve Flitkách občas trochu problém, ale dalo se to. Bylo i docela dost lidí, ale všichni ohleduplný, cyklistům jsem uhejbal já, chodci zase mně. Všichni jsme se pěkně radostně zdravili. Škoda že mi kolem 8. kilometru začaly křeče v břiše a musel jsem po chvíli prvně odběhnout z cesty za křoví. Pak se to na 500 metrů uklidnilo a v nejprudším kopci chytlo zas, ale je vidět že nějaká formička je a vyběhnul jsem ho v pohodě s tepy pod 170. Dalších 500 metrů jsem se to snažil rozběhat, ale nešlo to a utíkal jsem do křoví zas. Pak jsem si dal chvíli pauzu, abych ty střeva zklidnil a plánovanou trasu zkrátil tak o 2 km a vydal se radši k domovu. Pak už jsem to v klidu doběhnul.

Tímto během jsem tedy překonal tisíc kilometrů v letošním roce. Jsem rád, že padla, je to povzbuzení do maratonu příští týden. Tento týden jsem naběhal jen 48 kilometrů, ale mám k tomu i pěkný 18 km výlet. Kilometráž ale musí jít dolů a příprava na maraton vrcholí. Teď už nesmím bláznit a jen to šolíchat a odpočívat.