neděle 16. června 2013

rozjezd - 24. týden

Týden č. 24 (10. - 16. 6. 2013)

Konečně jsem to zase rozběhal. Byly to povětšinou kratší běhy. No musím to postupně a pomalu rozbíhat. Došel jsem k závěru, že mi trochu chybí (chyběla) motivace do běhání po maratonu. Že mi chybí takovej ten velkej obávanej cíl. Předchozí tři týdny, kdy jsem běhal minimálně, mi však rázem sami připomněly, že já (skoro)denně běhat potřebuju pro vyčištění hlavy, pro výrazně lepší kvalitu spánku. Že mi to celkově činní výkonnějším. O radosti nemluvě.

Navíc jsem si i v hlavě srovnal svoje závodění a cíle. A mám zase hroznou chuť do toho šlapat, chuť závodit - zaběhat si s lidma, vyhecovat se k max výkonu. A zlepšit se. To nejde bez tréninku a bez dřiny.. Škoda, že jsem tohle nechápal povinné (základní) školní docházky, kdy jsem závodně plaval a nikdy jsem nic nedokázal a nevyhrál, což mi trochu tehdy trápilo. Ale na tréninky jsem chodil lehce z donucení, ale i mi to bavilo, ty lidi kolem plavání, soustředění a tak.. Ale ta denní dřina, ta ne. Tu jsem flákal.

Pondělí jsem si naordinoval volné. Těšil jsem se na očekávanou zásilku knížek. O čem? No o běhání přece?!

O zábavu postaráno!

V úterý jsem si doma naplánoval běh do terénu a kopce. Vyrážim, běžim dolů k řece, jsem u lávky, jo Klabava je vysoko - 3. stupeň, ale lávka má ještě třicet čísel rezervu. Naběhnu na lávku a podívám se dopředu. Nééééééé! Za lávkou už je louka zatopená, dobrejch dvacet třicet čísel vody. No tak nic. Holt jindy. Tak jsem to otočil a honem vymejšlel kudy a kam. Nakonec dobře známej okruh, aspoň jsem obhlídl Klabavu. Stupňovaný závěr 5:00-4:30.

Ve středu jsem byl v Praze. Po zkoušce už bych kolej vrátit nestihnul, tak jsem zůstával do čtvrtka, tak jsem si ještě zaběhal v Praze, což asi bylo na nějakou chvíli naposled.. Žádnej šlágr to teda nebyl. Běželo mi to teda akorát z kopce z Kavčích. Potkal jsem dohromady 4 běžce neběžce - dost demotivující. A několik běžců běžců a pozdravil jenom jeden. To mi jako nebaví. V podchodu u ledáren na Braníku mi zarazily protipovodňový zábrany, naštěstí cyklista předemnou mě vyvedl. Ale překvapilo mi jak je Vltava ještě vysoko - byla zarovnaná s břehem. V parčíku plavaly labutě s malejma. No a ta maringotka "zaparkovaná" mezi stromama mi dostala. Jinak všude bordel, bláto, písek. Igelitky na stromech, vyvrácený značky, stromky, keře..

Čtvrtek - soumrakový běh - radost nad radost. Koňská dávka instantního štěstí. Yess, na tohle jsem se těšil celou zimu. Po golfu a pěkně bosky. Jé to bylo labůžo. Prostě nádherný. Po golfový travičce, která laskala moje nožky a moje nožky laskali jí. Blbej byl akorát seběh/výběh k/od řeky/řece, kterej byl nuceně po děsně hrubým asfaltu. Dolů to šlo. Nahoru jsem musel přejít do chůze, protože se nešlo pořádně odrazit, jak to bylo nepříjemný a bál jsem se, abych si nerozedřel chodidla. Tam už jsem i blbě viděl jak se stmívalo, tak jsem vzal i pár kamínků. Jinak ke golfu a zpět ve Flitkách. Konstatuju že v nich to je po asfaltu jako bosky po travičce. Totální radost z běhu, odreagování se...

Nějak jsem začal víc přemýšlet o svých běžeckých trasách u nás doma, protože některé mám už hodně oběhané. Nebo na nich jsou úseky, které mi nebaví nebo je nemám rád. Výsledkem toho byl nejen páteční běh. Krásný trailových 11 kilometrů v Kokotském lese. Bylo to trochu náročnější i na stoupání - 235 metrů. Ale bylo to fajn a super. Další trasa do repertoáru.

V sobotu se mi z běhu vlastně vyklubal fartlek. Začalo to jako pohodovej volnej běh. Po nějaký době koukám na hodinky, že tam mám tempo kolem 5 min na kilák. To je jako dobrý. Kolem kolejí (železničních) to je skoro po rovince, tak se mi nějak automaticky prodloužil krok. Po obrátce za přejezdem koukám, že mi tempo samo jde pod 5. Hodně dobrý na tu minimální snahu. Tak jsem si řekl, že to do toho trošku kopnu a dostal jsem se ke 4 min/km. To už teda snaha byla, ale tak kilák jsem to držel, pak už jsem musel zvolnit. Jo kadenci jsem měl za nejlepšího tempa 200 za minutu. Pak už jsem si vyklusával z mírnýho kopečka v pětkovým tempu. Příjemně jsem se překvapil.

Na neděli jsem si naplánoval a zrealizoval páteční nápad na trasu. Vlastně je to moje oblíbená cyklo trasa(i když ta je o trochu delší). A moc pěkný. Škoda že po tý šestý večer bylo ještě takový vedro. Po sedmý už to docela šlo. Trasa hlavně po silnici "půlící" Kokotsko. Silnice vede kolem menšího Horního Kokotskýho rybníka. Cestou jsem potkal: ještěrku, dva zajíce, srnku, zdravivšího běžce, sedm cyklistů, z toho jeden s píchlým předním kolem chudák (neměl lepení, náhradní duši, natož pumpičku) a dědečka sedícího v autě. Štvala mi ledvinka s pitím - není běžecká no. Nákup nové bude nutností. Jinak překvapivě dobrý, ale ke konci už jsem (hlady) šoupal nohama. 330 m asc. Tahle asi vypadá radost, že jsem po třech dnech dopsal semestrálku do školy. Celkem to dalo 18.18 kilometrů. Půlmaratonek by se tu vymyslet dal..

Horní Kokotský rybník - je víc vody než obvykle, voda sahá až někam ke stromům
pohled od konce lesa - jsou vidět Brdy, Březina, Litohlavy, Vršíček a Kostel na Nebevzetí Pany Marie a Radyně
Celkově se týden velmi podařil i přesto, že jsem toho měl spoustu do školy. A týdenní součet kilometrů rovný 59 je vůči té předchozí mizérii suprovej, hlavně díky nedělnímu běhu.



6 komentářů:

  1. Moc pěkný! Chvíli jsem si myslela, že Kokotsko je nějaký méně oblíbený území ... protože takhle bych si ho já asi popsala :) Ale vypadá to, že se to tak fakt jmenuje. Tam bych nechtěla bydlet :D Tak přeju ať se daří točit čím dál víc kilometrů a vybrat nějaký dobrý závod :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem si to tady dost zamiloval. Jo ten název je takovej blbej, ale třeba lesy jsou tady nádherný - místy dokonce smíšený. A běhá se tu pěkně.

      Vymazat
  2. Pravda je ta, ze bud cim dal tim min lidi zdravi ... nebo se objevilo tolik bezcu, ze se uz nechteji zdravenim obtezovat?:)... To zase ja, jako spravny starik, zdravim a snazim se vezt ty mlade ke slusnemu chovani...:)
    Jestli muzu poradit, mne po maratonu pomohla jako letni aktivita, tzv. bezecka turistika.. Proste jsem se kouknul na nejaky zajimavy mista, kde jsem jeste nebyl, klidne jsem kousek popojel vlakem a bezel po turistickych mapach nebo jen tak za nosem:). je to neuveritelny pocit..
    MSF! 12:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Třeba v zimě zdraví skoro všichni, ale to asi hlavně běhaj ty "skalní". Já se taky snažim pořád zdravit, ale jak mi postupně ostatní nezdravěj mi dost odrazuje.
      Běžeckou turistiku, jak říkáš, jsem už trochu začal provozovat před maratonem v podobě dlouhých běhů, kdy jsem se napřed popovezl vlakem a vracel se domů. A máš pravdu pocitově to je super!

      Vymazat
  3. Knížky jsou super, dvě krajní mám doma :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jurka budu mít už skoro přečtenýho a je to fakt bomba!

      Vymazat