zpětně a zrychleně

Týdny 22. a 23. (27. 5. - 9. 6. 2013)

Uplynulé dva týdny byly pro mně dost časově náročné a na běh se dostalo jen zkrátka. Zato ostatních aktivit byla celá řada. Nejvýznamnější byla rozhodně Výuka v terénu ve Starém Městě pod Kralickým Sněžníkem, kam jsme vyrazili znovu po dvou letech z ČVUT.

První pondělí tohoto reportu jsem byl s kamarádem Martinem hrát zase po roce squash. Byla to teda pořádná fuška. Všechno mi bolelo až tak do středy, do čtvrtka.

V úterý jsem si byl krátce zaběhat, běh to byl přímo léčivý, ale i tak jsem dost cítil svaly.

Běhat jsem původně chtěl i ve středu a ve čtvrtek, abych ještě vylepšil květnové skóre. Ale byl jsem po pondělím squashi celej rozlámanej, bolavej a ztuhlej. A musel jsem zařizovat ještě pár věcí před tím, než odjedu. Tak jsem se k běhu nedostal.

V pátek před cestou přes skoro celou republiku jsme se znova narychlo domluvili na squashi. Pak už kupodivu bylo všechno ok. Večer v 6 jsme dorazili na místo. Tehdy bylo ještě krásně, tak výhledy byly náramné a já se těšil na běhání.

panorama od tábora

Jenže se rázem počasí zhoršilo, začlo pršet a byla mlha. Celý dny jsme měřili a pohybovali se venku, takže nato pak ještě vyrazit k večeru ven běhat, jsem měl ten potřebný morál. I tak jsem toho nachodil dost. A každý den k tomu musíme přidat ještě návštěvu jedné i více místních náleven piva Šerák. Tak ani spánku nebylo příliš.

V neděli prvního se na jeden den počasí umoudřilo a vykouklo sluníčko. Bylo mi hned jasné, že vyběhnout prostě musím. Celej jsem po tom toužil. Nakonec se ke mně přidali další tři spolužáci - Martin, Ondra a Jenda. Martin s Ondrou dělali tempo a za začátku jsem jim nějak blbě stačil. Trvalo mi nějakých 5 kilometrů než jsem se dostatečně rozehřál a rozběhnul. V závěru jsem chytnul už slušný tempo, tak jsem kluky trochu hnal. No potřeboval jsem taky urgentně na záchod, tak nebyl čas na přestávky :-D. Nakonec z toho bylo krásných 8 kilometrů.

Na další běh jsem se přinutil v úterý. Měli jsme brzo změřeno. Počasí sice stále nic moc, ale to mi už nevadilo. Trasu jsem si vybral ke kopci Štvanice. Ze Staráče na sedlo pod kopcem to bylo nějakých 350 výškových metrů. Celkově to dalo přesně 400. Kopec dostál svého jména, protože jsem se na něj vydrápal dost uštvanej. Pak to bylo zase z kopce a po krásnejch ale mokrejch loučkách, což bylo super.  Celkem se jsi zaběhnul 13 km. Konečně slušnější kilometráž! Tyhle kopce bych chtěl mít doma. Hrozně mi to bavilo!

Ve středu jsme vyrazili s vyučujícíma a pár spolužákama na třetí nejvyšší horu u nás - Králický Sněžník, který tentokrát nedostál svému názvu, protože po sněhu ani památky, zato všude voda. Mohl jsem docela solidně porovnat svojí současnou fyzičku s tou neexistující z prváku (před 4 rokama), kdy mi výstup dal docela zabrat. Letos fakt pohodička. Počasí klasika hnus. Mlha déšť. Ale bylo to super a byla sranda!

"vrcholové" foto u Slona

ach ty výhledy

Asi bych měl ještě doplnit, že jsem měl za sebou odhadem tak 4 hodiny přerušovaného spánku. Návštěva hospody byla jednoznačně legendární.. Návrat v 5 ráno hovoří za vše..

Čtvrtek návrat domů a pro mě přejezd přes celou republiku. To dá taky člověku zabrat. Tak jsem pak radši dospával.

Na pátek doma mi čekaly nějaký zařizovačky a přivezení našeho nového člena domácnosti - kocourka Silvera. Hned s ním byla docela sranda. Je to rebel!

V sobotu zase konečně běh. Vybíhal jsem sice až po půl pátý, ale vedro a trochu dusno mi teda přišlo pořád. I když si říkám, že to dusno jsem si spíš namlouval. Na vinně bude spíš běžecká pauza, tak mi tepovka lítala hodně vysoko a do kopců jsem se brutálně zadýchával. A to se mi nelíbí. Takže honem zase trénovat! Už mi ten běh i hodně chyběl a taky jsem začal hůř spát, jak nejsem z běhu unavenej. Všude u nás v lese tečou potůčky a je bahno, tak jsem to brzo přestal řešit. Jó v lese mi to baví. Celkem mi to dalo necelých 11 kilometrů.

Vyběhnul jsem i v neděli. Čekal jsem celé odpoledne až se přeženou bouřky a ochladí se, aby se dalo rozumně běhat. Podle radaru šli deště i přes nás, ale tady ani kapička. A oblast kolem nás byla docela velká, jak jsem pak při běhu zjistil. Teď každopádně navečer ideální běžecké počasí. Prakticky bezvětří, 18 stupňů. Oproti včerejšku se mi běželo o sto procent líp. I do kopců se tepovka držela pod 170. Takže to tam je..
Koukal jsem jak Klabava minulý týden řádila.. Asi to bylo docela vostrý. Po nějaký době jsem vyběl na Chrástecký vrch. Pak trochu seběh, kolem Strakova (Indiáni) baráku a zase hurá do kopce. Celkem 213 m nastoupáno tak na tří km.

Běžecká kilometráž dost bídná, ale bez pohybu to nebylo a to se počítá. Teď už to konečně rozjedu!