blíží se závod jara - 13. týden

Tréninkový týden č. 13 (25. - 31. 3. 2013)

Předposlední týden před půlmaratonem už byl ve znamení snížení kilometráže a bez velkého tempa. Trochu se na mě podepsala i únava, tak jsem se snažil trénink moc nepřehánět a věnovat se odpočinku a regeneraci.

V pondělí jsme byli se školou měřit ve štole Josef a byl jsem z toho nějakej celej unavenej, ale přesto jsem se byl rozhodnutý se vydat běhat. No možná by bylo lepší, kdybych zůstal doma. Nějak mi to nešlo. Ani po rovině, dokonce ani z kopce. Zase jsem se do toho úplně nemohl dostat. Jestli to bylo hlavou, že jsem třeba podvědomě na běhání nemyslel nebo se nemohl soustředit, nevím. Co bylo ale zajímavé, že mi to nejlépe běželo do kopce a do schodů. Toho dne se děli zajímavé cěci. Večer jsem byl ale úplně odrovnanej.

Rozhodl jsem se tedy v úterý neběhat. Stejně jsem chtěl zařadit volný den, tak se příjemné spojilo s užitečným. Měl jsem chuť jít plavat, ale bylo by to spíš kontraproduktivní.

Úterní volno se ve středu ukázalo jako moc dobrá věc. Odpočinek se projevil a mě to od prvních metrů skoro letělo. Udělám pár kroků a ze sluchátek se ozve Glenn Miller a zpívá: It's time to be happy! Tak to jo! To si nechám líbit. Sice začalo sněžit, což vydrželo celý běh, ale vůbec mi to nevadilo. První tři kilometry mi to doslova nadnáší a já si jen letím - na takový vlně by uběhnout maraton byla hračka. Když se k tomu přidají Kings of Leon s Birthday, kde zpívají: We're gonna celerebrate!, nezbývá mi než nevěřícně koukat na hodinky. Vydrželo to až do sedmýho kilometru, kdy přišly na řadu nějaký schody a kopečky (Havlíčkovy sady a okolí). Tak to mi tempo trochu opadlo, ale nálada nikoliv. Po chvilce jsem si to už sbíhal do Folimanky a trochu jsem prodloužil krok. U Vltavy jsem to rozběhl na mezi půlmaratonské a maratonské tempo a vydržel to až k bazénu, kde jsem zvolnil a začal sbírat síly na schody na Kavčí. Na poslední stovky metrů se "náhodně" ke slovu dostala znovu Glenn Miller, tak byl čas být opět happy. Dobrá písníčka na 35. kilometr maratonu, kdybych běžel s hudbou, což neplánuju.

Ve čtvrtek, toho času již zase doma, jsem vyrazil na okruh z minulého týdne, kdy jsem to místo na blátivou polní cestu zahnul na asfalt do Dýšiny. Běželo se mi to mnohem líp, než minulý týden po transfuzce, ale není se čemu divit. Trasa (místo bláta) to je docela pěkná, i když je do kopce, ale asi víc mi vadí, že část je po frekventovaný silnici, což není úplně příjemný.

Volný pomalejší běh přišel na řadu v pátek. Vydal jsem se podupat golfové hřiště roku 2008 tuším. To je spíš na takové uvolnění mysli. Hřiště to je parádní a travička je měkoučká a pěkně zelená. Bojím se však, že mi pomalu budou tyhle golfový běhy končit, protože golfistům asi brzy začne sezona.

Sobotu jsem strávil v Českých Budějovicích u babi ládováním se všemožnou potravou a večer se mi běhat nechtělo, takže jsem přesunul sobotní běh na neděli a nedělní volno na sobotu. Je možný, že jsem přibral kilo?! Ale já to vyběhám!

V neděli tedy byl na programu sobotní fartlek. Uběhnutá vzdálenost měla být 14-ti kilometrová, ale dal jsem nakonec 13, neboť 308 nastoupaných metrů mi trochu unavilo. Bylo super, že u nás na západě nesněžilo, tak to bylo jen na zmrzlým bahně. Ze začátku mi bylo příjemně a bylo relativní teplo, ale postupně se rozfoukalo a já se dostal ke pětistům metrům nad mořem a pak už jsem jenom sbíhal, tak se do mně dala trochu zima, hlavně na uši, ale nic hroznýho. Ale hlavně teď nenastydnout.

Celkem za tento týden necelých 48 kilometrů. Jelikož je i poslední březen, zmíním údaj celkového počtu březnových běžeckých kilometrů, který se zastavil na čísle 255. A to je navýšení dosavadního maxima. Jak by řekl Haruki Murakami, to už znamená opravdu vážné běhání. Následující týden již bude hlavně odpočinkový se směřováním k sobotě. 

Co se týče plánu na duben, první týdny budou s nižší kilometráží kvůli půlce, ale pak bych to chtěl (a měl) pořádně rozjet a přidat dlouhé běhy před maratonem. Takže je na co se těšit.

Opatrujte se! A kdybyste náhodou potkali JARO, řekněte mu prosím, že už je čas to rozbalit!