pondělí 24. března 2014

Norbiho 12

Norbiho 12 aneb Krkavec je taky kopec -- 22. 3. 2014

2. letošní závod. Tak jako loni jsem se na tenhle plzeňský závod dost těšil. Příjemná atmosféra, lidí tak akorát, krásná i když kopcovitá trať s výběhem na jeden ze tří plzeňských vrcholů - Krkavec.

Z domova jsem vyrážel autem tak akorát. Měl jsem to parádně vypočítaný, abych tam nebyl ani moc brzo, ani moc pozdě. Vyzvednou číslo, převlíct, lehce rozklusat a jít na to. Jenže už cestou se to trochu zpozdilo. V Plzni mi náhle pod kopečkem vyběhnul policajt s plácačkou do silnice a ukazoval mi ať zastavím u krajnice. Copak asi chce, říkal jsem si. Měl jsem tam sice lehounce nad 50, ale nic pokutovatelnýho. Tak jsem zastavil, stáhnul okýnko. Pane řidiči silniční kontrola, prosím doklady od vozidla a řidičský průkaz. Okej. Tak jsem vystoupil, na což se pán policista poněkud zarazil (já jsem se asi taky moc nadšeně netvářil). Jenže doklady jsem měl v baťohu v kufru, tak nebylo zbytí. Tak si prohlídli doklady, auto, dali mi dejchnout a frčel jsem dál. Holt se udělalo pěkně no.. Aspoň mi to trochu odvedlo myšlenky od běhání.

Ale zpět k závodu..

Start
Loni byla kláda jak sviňa, letos krásně sluníčko. Super, že ta předpověď nevyšla. Takže jen kratáky a triko. Měl jsem asi nejhorší obuv ze všech. Moje děravé Trailrocy moc reprezentativní nejsou a navíc jsem je nestihl přes tejden umejt, takže i pěkně zablácený :-)) 

Snažil jsem se jako vždy to rozběhnout pomalejš, ale po kilometru mě pohltilo závodění a šel jsem do toho naplno. Zkrátka rokenrol. 

Následně Krkavec prověřil fyzičku každého. Stoupání je relativně krátký, zato výživný. No šli jsme všichni.. 

Na vrcholu (6. km) občerstvovačka a kilák dolů. A pak se to střídá nahoru a dolu. Tam se pole značně roztáhlo, tak jsem měl pocit, že běžím sám. Viděl jsem akorát chvílema kluka cca 70 m přede mnou. Za mnou byly dvá, ale těm jsem se vzdaloval a pak jsem je na vracečkách skoro ani neviděl. 

Na 9. km jsem doběhl pěknou slečnu - žlutý triko, nazrzlé vlasy. Skoro celej závod jsem ji viděl před sebou, ale teď vypadala, že toho má dost, tak jsem se jí snažil maximálně povzbudit a vyhecovat. Napadlo mi, že jí řeknu, že když v cíli bude dřív, tak že jí zvu na večeři, ale nakonec jsem na to nenašel odvahu :-)( Jsem srab no..

Pak jsem dotáhnul i toho kluka, ten se snažil přidat, ale neměl šanci a pěkně jsem si ho vychutnal :-))  Ale podle výsledků jsem mu nadělil jen deset vteřin.

hledej 16 v červeným :-))
Jinak ta největší pecka na závěr. Šel jsem do tohodle závodu naprosto bez cílů na čas či umístění. Jen si odběhnout super trať a závod v dobrým tempu a tak potrénovat. A hle byl jsem rychlejší než loni asi o 30 vteřin! A to ještě prodloužili trasu asi o 200 metrů. Fakt ale je, že loni jsem to běžel dva dny po darování krve.. 

Po podívání se do výsledků zas tolik spokojenej nejsem, protože jsem se umístil až v zadní čtvrtině výsledkové listiny v kategorii. To mi fakt moc radosti nedělá, můj dlouhodobej cíl je držet se v první půlce. No musím ze sebou začít něco dělat!

z boku

Tak jsem zvědavej za 14 dnů na půlPIMu.


2 komentáře:

  1. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  2. A koukám, že mám taky pěknou fotku - 27. Díky. Normálně je to pohodová trasa na večer před spaním, ale to tempo je vražedné¨.

    OdpovědětVymazat