astronomicko-golfové běhání - 31. a 32. týden

Týdny 31. a 32. (29. 7. - 11. 8. 2013)

V průběhu minulých dvou týdnů běhání příliš ke slovu nepřišlo, zato ostatních aktivit bylo až až. Proto také přichází tento report o něco později.

Poslední červencový běh byl v úterý 30. ryze lesní. V lese to mám asi nejradši. Bylo konečně po dešti, tak jsem si to vyloženě užíval. Běžel jsem docela pomalu, abych si vyčistil hlavu.

Po Zátopkově půlce jsem se i pár dní po cítil docela unavenej a trochu mi i chyběla chuť k běhání v tom vedru, co panovalo. Došel jsem k závěru, že mi to za velkého tepla vopravdu neběhá. Tak jsem to nechtěl lámat přes koleno. Ve čtvrtek jsem odjel na Manětínsko na astronomický "tábor", který pořádá mnoho let plzeňská hvězdárna a skupina nadšenců. Akce se nazývá Expedice a byla to moje (pravděpodobně) asi desátá účast. Je to skvělá akce. Pro běhání má však jednu dost významnou nevýhodu. Za jasného počasí obvykle chodím, po probdělé noci, spát až téměř za svítání. No a na sluníčku moc dlouho spát prostě nejde. Takže po dvou třech dnech takovéhoto režimu už se šetří všechna energie. Někdo by řekl, že to je skvělej trénink na ultra :-)

Nicméně pak za nocí mohou vzniknout docela pěkné obrázky:

část mlhoviny Severní Amerika (NGC 7000)

Mlhoviny Trifid a Laguna (M8 a M20) 

Orlí mlhovina (M16)

Řasy - mlhovina (NGC 6992)

A přes den jsem fotil chromosféru Slunce:

V sobotu 3. jsme pak byly na prohlídce kostela v Manětíně. A mohli jsme vidět jednu z největších kolonií netopýrů ve střední Evropě. I výhled z věže kostela byl impozantní.

celá kolonie

hlavní zvon kostela

hodinový stroj

pohled z věže kostela na manětínský zámek 

Pak jsme se vydali asi deset kilometrů za Manětín, kde jsme se podívali k zaniklé obci Umíř a jeden řopík. A následoval ještě přesun do bývalého lomu, kde se nacházela i ledová jáma, kde jsme naměřili teplotu kolem 11° C. Vzhledem k tomu, že okolní prostor byl vytopen přes 30° C, bylo v jámě opravdu příjemně.

zbytek zaniklé obce Umíř

tady se těžilo

ledová jáma

Běh na řadu přišel až v neděli. Vybíhal jsem až za soumraku a po odpoledním dešti bylo všude dost vody, tak jsem měl rázem mokrý botky. Ale většina cesty byla po zpevněný cestě, takže vody v botech postupně ubývalo. Na obzoru byla krásně vidět Venuše.

Hned na to v pondělí jsem byl běhat zas. Tentokrát jen 6 kilometrů, ale byl jsem nějakej zdrbanej. To vedro asi..

Tak jsem si v úterý radši přivodil úraz. Nic hroznýho, ale nařízl jsem si prsteníček na levý noze. Bylo to centimetrový škrábnutí, ale krve jako z vola. Takže zavázat, zalepit. Jak to postupně přicházelo k sobě, tak to docela bolelo a blbě se s tím chodilo...

Ve středu jsem už musel jet domů, neboť u nás v Dýšině začínal golfový turnaj - European Ladies Tour, na který jsem se přihlásil jako dobrovolník. Ve středu odpoledne byl dětský turnaj a já jsem byl povolán jako walking marshal. Takže jsem toho docela nachodil.

Čtvrtek jsem měl volný, ale pak to přišlo. Pátek, sobota, neděle - od hodně brzo rána až do večera. To už byl v běhu hlavní ženský turnaj. Všechny tři dny jsem byl přidělen k TV produkci z Německa, která vyráběla a poskytovala televizní záznam, který šel mimo jiné i v Český.. Bylo to super, protože jsem viděl všechno hned z první ruky - byl jsem blíž než všichni diváci a většina ostatních dobrovolníků a viděl jsem všechno zajímavý. A taky jsem jezdil tim krutým golfovým vozítkem. Nebyla to zase obrovská dřina, ale vším tím nevyspáním mi to dalo docela zabrat a na běhání nezbylo a ten palec nebyl zcela zahojenej. Takže jsem vlastně už od pondělka neběhal. Ach jo.

O nějaké kilometráži nemůže být ani řeč: