jako základ dobrý - 34. týden

Týden č. 34 (19. - 25. 8. 2013)

V pondělí jsem byl běhat až poměrně dlouho, protože mezi dvěma dešti, co byly odpoledne, jsem stihnul akorát vyvenčit psa. Tak jsem musel počkat až po večeři. Vybíhal jsem lehce po 8 při krásným západu Slunce. Vypadalo to jako kdyby hořela celá Plzeň. Krásný. Na parkovišti u golfu pak hlasitě tikala Audina Q5 nebo Q7. Nevím jestli to je úplně normální, ale nezkoumal jsem to. Jinak v celý obci mrtvo. Nepotkal jsem vůbec nikoho. A štěkali na mě asi jenom dva psi. Známky lidského života jsem zaznamenal jen, když kolem mě projel rychlík z Prahy. A v Dýšině byly u jednoho baráku otevřený dveře, ale nikde nikdo. Proběhnul jsem pak kolem sochy gen. Pattona, ten taky nic neříkal...

už rostou!!

Při úterku jsem se donutil na něco konečně pro něco středně delšího a vydal jsem se na oblíbenou trasu při Berounce. V Chrástu jsem potkal běžícího pána v zeleným tričku z pražský půlky z minulých let. Pozdravili jsme se. Super. Pak jsem koukal jak místní klucí hrajou fotbal. Na trailový stezce nad Berounkou byl pak padlej velkej strom. Tak jsem to musel oběhnout přes stráň. To bylo hustý. Připadal jsem si jako Kilián. Nahoru jsem to šel po čtyrech. Dost příkrý stoupání - víc jak 50 stupňů naštěstí to bylo jen asi 10 metrů nahoru. Horší to bylo dolu, protože tam byly poházený větve a položený menší stromky. Ale ty jsem nějak přeskákal. Když jsem se vracel na uzonkou cestičku, tak se pak se mnou utrhl kousek cesty, tak jsem nechtěně pokračoval ještě kousek dolu, ale hned jsem to vybral a pokračoval dál. Ty jo fakt to byla paráda, nesmírně mi to bavilo. Pak byly povalený cestou ještě dva stromy, ale ty se daly buď v pohodě přelézt nebo podlézt. Pak si běžím takovou lesní cestou a koukám auto - říkám si to to ty houbaři pěkně blbě zaparkovali. Běžím dál až jsem u auta. Tak nějak podvědomě koukám dovnitř - áááá nejsou to houbaři a jsou nahatý :-))) no nic, radši se nezdržuju, je to z kopečka tak to pouštím...

Ve středu jsem si volně vyklusal k Dolnímu Kokotskýmu rybníku. Bylo to nějakých 8 km a 205 nastoupaných metrů.

Čtvrtek jsem si dal bežecké volno. Už na mě šla nějaká únava.

Klabava u nás v Nové Huti

Už nějakou chvíli se trochu nutím k tréninku tempa nebo alespoň nějaké kvalitě. V pátek na to konečně došlo. I když tak trochu neplánovaně. Ze začátku se mi běželo pocitově docela bídně, pak jsem si tak nějak uvědomil, že neběžím úplně pomalu a volně a lehce zrychluju, tak jsem se do toho opřel, ať to stojí za to! Bylo z toho několik hodně solidních kilometrů. Potěšilo mě, že zvlášť na rovině jsem do toho zase nemusel dávat přílis velké (maximální) úsilí.

Na sobotu jsem chtěl původně chtěl něco delšího, ale měl jsem toho před sebou tolik, co dělat, že jsem byl nakonec docela zdrchanej a k běhu jsem se dostal až po osmý večer. Tak běhání bylo krátké a napohodu.

V neděli u nás nastaly deště, tak jsem celé odpoledne vyčkával a koukal na radar, kdy přestane pršet. Nepřestalo, tak jsem se rozhodoval jestli teda jako půjdu nebo ne. Pak jsem se kouknul na DailyMile a zjistil jsem, že pár lidí tam má deštivý zápisek. Tak to ne, lenoch dneska nebudeš, mazej ven! A bylo to. Venku u vrátek jsem si uvědomil, že mam jsem si nevzal běžecký fusekle, ale mam jen normální. Nu což, to na tu chvíli vadit nebude. Musím říct, že to bylo super. Jednak mi baví ty běhy téměř za tmy, baví mi to na golfový travičce a za deště to bylo taky super! No ale až proprší celý listopad, to už tak super nebude že? Ale s tím se ještě nebudem trápit..

Suma sumárum za týden 53 kilometrů. To ujde, jako základ dobrý, také po tom nic to nemůžu brutálně navyšovat.