vůle a odhodlání - 4. týden

Tréninkový týden č. 4 - 21. - 27. 1. 2013

Další tréninkový týden začal opět v tělocvičně. Vypadá to, že to byla poslední pondělní tělocvična a kvůli rozvrhu budu chodit v pátek. Trénink po rozběhání a rozcvičení začal klasicky polohovými a letmými starty, kde už je docela znát, že ty tréninky mají smysl a že mi to něco dává a zrychluji. Následovala moje neoblíbená část - trénování odrazů. Bylo to vlastně skákání co nejdále bezprostředně za sebou po levé a pravé noze zvlášť a pak střídavě. Je to slušný záběr na lýtka. A moc mi to nejde. Pak jsme posilovali s medíkem a následovalo pár minut fotbálku a poté i basketu.

Po stopách lesní zvěře jsem se vydal v úterý na cca 7.5 kilometru dlouhý běh. Moc jsem nevěděl, kam bych běžel, tak jsem se rozhodl, že půjdu prozkoumat cestičky kolem vrchu Hradiště. Cestu, která prochází touto oblastí jsem prvně proběhnul před 14 dny, tak jsem se tam vrátil a bloumal jsem po napojujících se cestičkách. Bylo to krásný. Je to pěkně zvlněná oblast a na vrcholku se nachází na místní poměry docela velká skalka. Tak se tam musím někdy vydat jí doprozkoumat. Po běhu jsem pak byl ještě venčit, tak jsem přidal pár km chůzí. Vzal jsem si s sebou foťák, abych zdokumentoval naše místní běžkařské tratě.

Takto se správně běhá ve sněhu

Uhni nebo tě sejmu!

Tento mostek jsem předminulý týden přejel po kolenou

Ve středu jsem měl naplánovaný delší výběh ve formě fartleku. Po úterý jsem věděl, že běh bude dost náročnej v tom sněhu, tím jak to klouže a človek musí zapojit docela hodně síly. Ale byl jsem rozhodnutej a odhodlanej to celé odběhnout. Ze začátku se mi běželo docela fajn, dokonce jsem i místama zrychloval a dával si tak rychlejší úseky - fartlek jak má být. No pak ale přišel delší výběh kopec a tak jsem ztratil všechny síly co jsem měl. Cítíl jsem se jako na posledních 5 kilometrech při půlmaratonu. Běžecký styl hrůza. No a tehdy jsem musel zapojit obrovskou vůli, abych to doběhl. Což se nakonec podařilo. Ale ani dolů z kopce mi to rychleji neběželo.

Den na to jsem měl mít kratší regenerační běh, ale po středeční únavě jsem běhat nevyrazil. Ale padlo na mě zase venčení, tak jsem měl procházku. Regenerační den jsem umocnil saunou.

Na pátek zněl plán jasně - tempový běh. Ale měl jsem povoleno od treréna, že kdyby se nedalo, tak si mám zaběhnout něco jiného. Já jsem byl však pevně rozhodnutej, že si tempový běh dám, protože v rychlosti mám největší slabiny. Velice pečlivě jsem si rozmyslel, kde si ty úseky odběhnu a to bylo myslím dost zásadní. Protože v běžných normálních podmínkách bych to nebyl schopnej odběhnout. Dobrá věc se podařila a pendloval jsem mezi Novou Huťí a Chrástem, relativní rovinka o požadované délce 1.5 km. Beze sněhu bych střídal polní cestu a asfalt, ale díky bílé nádheře ležící na obojím, byl povrch vlastně pořád stejný. Po rozklusání jsem si odběhnul 4x1.5 km. Tempo úseků požadované 5:00 min na 1 km. To jsem v pohodě držel. Poslední interval jsem dal rychleji o cca 10 vteřin na 1 km. Následovalo závěrečné vyklusání domů, ale moc flákat jsem se nemohl, neboť jsem nutně potřeboval na záchod.

Sobotní fartlek jsem si o drobet zkrátil oproti plánu. Snažil jsem zařadit nějaký rychlejší úseky, ale docela dost mi to klouzalo, tak se to moc nedalo. Měl jsem si dát ještě pár rovinek a krátkých výběhů kopců - kopce jsem měl v rámci fartleku, ale těch rovinek jsem se bál - udusaný sníh se mění na led. Tak se možná asi i těším na to, až to v příštím týdnu roztaje. Abych byl přesný - ať to roztaje tady u nás dole, ale ať na horách sníh vydrží. Cestou jsem potkal velkou cca patnáctičlennou skupinu běžkařů, kteří byli ze mě značně vyprsklí. Následovala je skupinka čtyř nordic-walkerů, kteří byli hodně slušně navoněný!

V neděli jsem měl podle plánu volno, ale od pondělka jsem věděl, že něco na programu bude. Nakonec jsem se rozhodl na kratší běžky u nás. Chtěl jsem na golf. Nakonec to bylo ještě kratší, než jsem si původně myslel. Nějak mi to nešlo. Já potřebuju buď upravenou stopu na klasiku  nebo upravenou "rovnou" plochu na brulení. Ne tenhle tankodrom. Místama to bylo vydřený. Každou chvíli jsem měl nohy různě vysoko - golfový hřiště není nic rovinatýho. U běhu mi to nevadí, ale u běžek každopádně! A ještě jsem měl nějak divně namazáno, tak se mi to smýkalo. Ale když to vezmu zpětně, tak to bylo fajn. Bylo oproti předchozím dnům znatelně tepleji a cílem bylo se trochu projet a regenerovat pohybem. Kdyby to totiž šlo, rozhodně bych se pořádně zničil..

Před začátkem tohoto týdne jsem původně chtěl vyrazit znovu na běžky na Šumavu, ale nějak se mi nakupilo více věcí do školy a na učení, tak se mi nechtělo trávit čas dlouhou cestou. V průběhu týdne však přišly meteorologové s předpovědí velkého oteplení a dešťů v příštím týdnu. Tak doufám, že aspoň ten déšť nepřijde a sníh na horách vydrží.

Celková běžecká kilometráž se v neděli zastavila na čísle 40. K tomu kratičký běžky, to bych skoro ani nepočítal.