neděle 18. listopadu 2012

2012 - week 46

Tréninkový deník 46. týden - 12. - 18. 11. 2012

Druhý týden mé přípravy na dubnový půlmaraton v Praze. To bude ten hlavní cíl!!

Týden jsem začal opět v tělocvičně. Rozklusání, strečink, běžecká abeceda, pár cviků na vyblbnutí, posilování, rozvoj pohybových schopností a krátký sprinty. No byl to trochu mazec, docela jsem cítil nohy po víkendových objemech, ale dalo se to zvládnout. Po tréninku za odměnu hodina a půl v sauně.

V úterý jsem se potrápil 10 320 metry. Nějak mi po pondělním cvičení bolely nohy, tak jsem se musel trochu přemlouvat. Ale dal jsem to. Na to, jak jsem se chvílemi trápil, jsem neběžel zas nějak hrozně pomalu a i průměrná tepovka 142, je docela dobrý znamení. Po doběhu hodně pomohla ledová sprcha nohou. To je fakt labůžo. Nadprůměrně hodně běžců mi zdravilo (a já je). Škoda, že to nedělají všichni.

Ve středu jsem běžel stejnou trasu jako v úterý. Byl jsem o trochu pomalejší. A tepovka byla o trochu větší. V závěru mi začaly trochu bolet nohy. Po doběhu jsem se ledovou vodou nesprchoval, neb jsem cestou potkal dva zajímavé pány. Jeden pán akorát vylezl z Vltavy jen v plavkách a jal se běhat. Druhý se teprv oděn také pouze v plaveckém úboru chystal do vody. Blázni.

Ve čtvrtek jsem si konečně dopřál volný den. Žádný běh, žádná jiná pohybová aktivita, krom normálního chození. Tak jsem byl nakupovat - no jak jinak běžecký materiál. Koupil jsem si krásný běžecký zateplený elasťáky od Gore. Tak doufám že budou pěkně hřát. Chtěl jsem je i na nadcházející běžkařskou sezonu, kdy bych rád pravidelně, pokud budou podmínky, jezdil jednou týdně na běžky.



Oficiálně jsem se stal Spojencem Sportovního klubu vozíčkářů Praha (http://www.skvpraha.org/spojenci/). Za každý 1 kilometr, který uběhnu v tréninku jim věnuji 1 Kč. Za každý kilometr uběhnutý v závodě obdrží tohleto sdružení 10 Kč. Je to na dobrou věc, pro ty kdo nemůžou sportovat sami a bez podpůrných pomůcek!! Takže zatím to dělá 95 Kč a penízky ještě přibudou.

V pátek jsem spojil dvě krátké trasy do jedné. A vyšla z toho trasa o délce přes 10 km. I když jsem pak trochu točil na golfu kolečka. Jelikož mi docházela šťáva v čelovce, tak jsem ji na golfu vypnul a běhal potmě. Což byla neskutečná paráda. Vidět bylo díky světelnému znečištění Plzně a nasvícení hlavní budovy golfu skoro jako za dne. Tak jsem si to užíval. Tepovku se mi dařilo držet proklatě nízko - zatím nejnižší za těch čtrnáct dnů.

Sobota byla ve znamení delšího volného běhu - vyšlo to na 15 km. Byla to modifikace Lka kolem Ejpovického jezera z minulého týdne, ale našel jsem cestičku kolem Klabavy, takže jsem nemusel do hnusného bahna u cikánského domku. Pak jsem dal ještě několik koleček na golfu opět za tmy, abych splnil kilometráž.

Druhý víkendový den byl také ve znamení delšího běhu. Tentokrát jsem se vydal na oblíbenou Plzeňskou stezku, která vede podél Berounky z Bukovce do Dolan po pravém břehu (po směru toku). Já se však vydal v opačném směru, tedy z Dolan na Bukovec, kam jsem teda nedoběhl, protože to pak asi 1 km před ním otáčím zpět na červenou ze Zábělé na Chrást. Je to hrozně krásná cesta, neskutečně mi baví, ale je taky mnohem náročnější, zejména profilem. Tak jsem měl docela problémy držet tepovku pod 160, ale nějak jsem to zvládnul. Je zajímavé, že už je docela znát ten naběhaný objem za uplynulých 14 dnů, protože když jsem v létě běhával tuhle trasu, tak jsem v záběru už toho mýval plné zuby. Teď ne že by mě nohy nebolely, ale dal jsem to fakt v pohodě.

Shrnutí - 61 kilometrů v 5 bězích. To jde.



Žádné komentáře:

Okomentovat