čtvrtek 15. listopadu 2012

O čem mluvím, když mluvím o běhání

Nebojte se, nebudu se tady rozepisovat, o čem já mluvím, když mluvím o běhání. Název příspěvku je totiž shodný s titulem knížky od Harukiho Murakamiho, kterou jsem v době velmi nedávné dočetl.

Jednou z věcí, které bych chtěl sem na blog psát, jsou nějaké takové poznámky ke knížkám, které jsem přečetl. Čtenář jsem docela náruživý a rád bych se podělil o své názory, případně doporučení na přečtení té či dané knížky. Psaní sem, mi myslím taky pomůže, utřídit si pocity z přečtených knížek. Ale nebojte nebudu sem psát, jak co dopadne. Spíš jen co se mi líbilo a co ne. 

Byla to skoro víkendovka, má to jen pár stránek. Půjčenou jsem jí dostal ve středu a v neděli odpo bylo hotovo. Ale četl jsem maximálně tak hoďku denně. Tak řekněme celkem tak 5 hodin.

Knížka je o autorovi samotném, o tom jak se stal spisovatelem, co mu v psaní a v tom býti spisovatel pomohlo. No ne moc překvapivě to byl běh! Ale nezůstalo to jenom u běhu... Popisuje jak začal psát, jak ho v jednu dobu běhání přestalo naplňovat, jak vyzkoušel triatlon. Je to taková sonda do duše spisovatele.

Knížka je i o stárnutí, o tom jak si člověk musí začít uvědomovat (nebo lépe přestat myslet si), že už nedovede všechno tak jako dřív nebo ne tak rychle. Tak to prostě už v životě chodí.

Co se mi na knížce hlavně líbilo, bylo popsání myšlenek a pocitů vytrvalostního běžce, což mi je docela blízký. A o spoustě věcí mi zde Murakami píše vysloveně z duše. Dokáže některý věci, co se týkají běhu, vypíchnout naprosto dokonale, například pocit samoty při dlouhým běhu, vůle běžce, donutit se vykopat jít ven a běhat, když se mu úplně nechce, ale nemá proto žádný smrtelně důležitý důvod.

Zhruba tak od druhé půlky mi však knížka tak nenadchla jako ve své první půlce. Nevím čím si to vysvětlit, obsah a styl je velice čtivý, ale už mi to nepřišlo tak dobré. Ale zhltnul jsem to naprosto stejně jako první půlku.

Knížka je myslím pro každého, i pro neběžce. Takže bych jí doporučil. Nečekejte však, že vás tahle knížka rozběhne, tak jak to dokáže například Born to run - Christopher McDougall.

V blízké době čekejte článek o trochu jiné knížce - Atlas mraků od Davida Mitchella.

Žádné komentáře:

Okomentovat